PODĚKOVÁNÍ
Kvetha Fricai. Zdravím, přátelé.
Psát Brisingr mě bavilo, bylo to náročné a někdy i obtížné. Když jsem začal, měl jsem pocit, jako by ten příběh byl obrovský, trojrozměrný hlavolam, který musím vyřešit bez nápovědy nebo návodu. Tenhle zážitek mi poskytl nesmírné uspokojení, navzdory zkouškám, které přede mě občas stavěl.
Kvůli své složitosti byl Brisingr na konci mnohem delší, než jsem předpokládal – vlastně o tolik delší, že jsem musel původní trilogii rozšířit o další díl. A tak se z trilogie Odkaz Dračích jezdců stala tetralogie. Tahle změna mě také potěšila. Zvýšit počet dílů mi dovolilo zkoumat a rozvíjet osobnosti postav a vztahy mnohem přirozenějším tempem.
Stejně jako u Eragona a Eldesta, ani tuto knihu bych nikdy nedokázal dokončit bez podpory celé řady nadaných lidí, kterým jsem nesmírně vděčný:
*
Doma: mámě, za její jídlo, čaj, rady, podporu, nekonečnou trpělivost a optimismus; tátovi, za jeho jedinečný náhled, bystré postřehy k příběhu a formulacím, za to, že mi pomohl pojmenovat knihu a že přišel s nápadem, aby Eragonův meč vzplál pokaždé, když vysloví jeho jméno (což je bomba); a mé jediné sestře Angele za to, že opět souhlasila, abych znovu použil její postavu, a za spoustu informací o jménech, rostlinách a všech vlněných věcech.
*
Ve Writers House: mému manažerovi Simonu Lipskarovi, za jeho přátelství, tvrdou práci i to, že mi hned na začátku Brisingru dal ten tolik potřebný kopanec (bez kterého by mi možná trvalo další dva roky, než bych knihu dokončil); a jeho asistentu Joshi Getzlerovi, za všechno, co dělá pro Simona a cyklus Odkaz Dračích jezdců.
*
V nakladatelství Knopf: redaktorce Michelle Freyové, která odvedla úžasnou práci, když mi pomáhala vytříbit a zkrátit rukopis (první verze byla mnohem delší); pomocné redaktorce Michele Burkeové, která se také lopotila s úpravami a pomohla mi dát dohromady výtah z Eragona a Eldesta; vedoucí komunikace a marketingu Judith Hautové, která od začátku šířila informace o Odkazu po celé zemi; ředitelce propagace Christine Labovové; vedoucí výtvarnici Isabel Warren-Lynchové a jejímu týmu za to, že opět připravili tak šmrncovní knihu; Johnu Judovi Palencarovi za velkolepou kresbu na obálku (nevím, jak ji chce ve čtvrtém dílu přetrumfnout!); vedoucímu tisku Artiemu Bennettovi, který nesmírně pečlivě zkontroloval každé slovo v Brisingru, ať už skutečné, nebo vymyšlené; Chipu Gibsonovi, vedoucímu dětského oddělení v Random House; šéfredaktorce nakladatelství Knopf, Nancy Hinkelové za její neochvějnou podporu; obchodní ředitelce Joan De Mayoové a jejímu týmu (bravo a mnohé díky!); vedoucímu marketingu Johnu Adamovi, jehož tým navrhl tak úchvatné materiály; Lindě Leonardové z oddělení nových médií, za všechnu její práci v online marketingu; Lindě Palladinové, Miltonu Wackerowovi a Carol Naughtonové z výroby; Pam Whiteové, Jocelyn Langeové a zbytku týmu pro dodatečná práva, který vykonal skutečně pozoruhodnou práci při prodeji Odkazu Dračích jezdců v zemích a jazycích po celém světě; Janet Renardové z redakce; a všem ostatním v nakladatelství Knopf, kteří mě podpořili.
*
V Audioknihovně (Listening Library): Gerardu Doylovi, který svým hlasem vdechl Alagaësii život; Taro Meyerovi za dokonalou výslovnost všech jazyků; Orli Moscowitzovi za to, že provázal všechny souvislosti; a Amandě D’Aciernové, vydavatelce Audioknihovny.
*
Děkuji vám všem.
*
Kniha Umění výroby Japonského meče od Leona a Hiroka Kappových a Yoshinda Yoshihary mi poskytla spoustu informací, které jsem potřeboval, abych věrně popsal tavení rudy a postup kování v kapitole „Kouzla s výhní“. Tuhle publikaci silně doporučuji každému, kdo by měl zájem dozvědět se víc o (obzvláště japonské) výrobě mečů. Věděli jste, že japonští kováři zapalovali své ohně tím, že bouchali kladivem do konce železné tyče, dokud nebyla doruda rozžhavená, a pak se jí dotli cedrové šindele, která byla pokrytá sírou?
*
A konečně a ze všeho nejvíc děkuji vám. Děkuji, že jste si přečetli Brisingr. A děkuji, že jste vydrželi celé ty roky s cyklem Odkaz Dračích jezdců. Bez vaší podpory bych nikdy nedokázal tuhle řadu napsat a nedokážu si představit nic jiného, co bych dělal raději.
Znovu skončila dobrodružství Eragona a Safiry a znovu jsme došli na konec téhle klikaté cesty… ale jenom prozatím. Ještě před námi leží spousta dalších mil. Čtvrtý díl vyjde, jakmile se mi podaří ho dokončit, a mohu vám slíbit, že to bude ten nejnapínavější díl v celé sérii. Nemohu se dočkat, až si ho přečtete!
Sé onr sverdar sitja hvass!
Christopher Paolini
20. září 2008